Hitlerova dálnice vede napříč Českem

Nacistické Německo se ve 30. letech minulého století intenzivně věnovalo výstavbě silniční sítě. Tato činnost se nevyhnula ani obsazeným a okupovaným územím, ke kterým patřil i Protektorát Čechy a Morava. Pozůstatky jednoho dopravního projektu, tzv. Hitlerovy dálnice, se zachovaly až dodnes. Narazit na zbytky mostních konstrukcí a úpravy podloží v přírodě okolo Brna či Moravské Třebové není ničím výjimečným.

Prvopočátky plánované dálnice lze vystopovat v pokynech říšského kancléře Adolfa Hitlera ministru zahraničních věcí Joachimu van Ribbentropovi. Jak uvádí Tomáš Janda a Václav Lídl v publikaci Německá průchozí dálnice, cílem projektu bylo propojit hospodářsky významnou Vratislav v tehdejším německém Slezsku a Vídeň. Zasedání česko-německé komise na konci října 1938 se věnovalo výstavbě dálnice Vratislav-Vídeň a vodního kanálu Labe-Odra-Dunaj. Adolf Hitler se osobně vložil do vyjednávání a pro průjezd dálnicí požadoval exteritoriální práva, tzn., že by při cestě z Vratislavi do Vídně přes československé území nebylo nutné podstupovat hraniční kontrolu. Podle Tomáše Jandy a Václava Lídla došlo k podepsání smlouvy o stavbě dálnice 29. listopadu 1938.

Projekt dálnice byl vypracován na konci roku 1938. Československo zdarma poskytlo německé státní organizaci pro stavbu dálnic pozemky a na oplátku mohla československá vozidla komunikaci používat bez poplatku. Celková délka dálnice měla dosáhnout 320 km, návrhy počítaly s rychlostí vozidel ve výši až 160 km/h, maximální stoupání bylo stanoveno na 5 % a minimální poloměr směrových oblouků musel mít 600 m.

img-responsive

Oba němečtí vedoucí byli těžkými nacisty

Výstavba začala 11. dubna 1939, necelý měsíc po zahájení okupace a vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Rychlý postup stavby umožnila práce ve dvou směnách po deseti hodinách. Na konci dubna 1942 ale došlo k zastavení všech civilních staveb v nacistickém Německu a na okupovaných územích. Celkově bylo rozestavěno 85 km dálnice, především na území Protektorátu. Veškerou pracovní sílu Němci následně využili pro vojenskou výrobu a různá staveniště mezi Vratislaví a Vídní do konce války hlídala armáda. Z této doby pochází velké množství mostních staveb v různém stádiu dokončení, jež jsou v okolí Brna a Moravské Třebové k vidění.

V textu Německá průchozí dálnice se můžeme dočíst, jak na stavbu vzpomínají čeští pamětníci. „Organizačně to vedli Němci,” uvedl jeden z nich, pan Ludvík Kejmara. „Oba němečtí vedoucí byli těžkými nacisty. Snažili se nám od počátku vštípit do hlavy, že rozhodující slovo má německá říše, německá organizace a německý duch. Bylo zde však pouze pět Němců a tak museli přenechat celou výstavbu do rukou českých techniků a dělníků.”

img-responsive

Hitlerova dálnice v brněnské části Bystrc | foto: Google Earth

Budování dálnice také provázela výstavba řady dělnických pracovních táborů. Některé z nich, například ten u obce Rozstání či u Vísky u Jevíčka, se z běžných dělnických ubytoven změnily na pracovní tábory pro německé Židy, kteří pracovali na stavbě dálnice. Po ukončení stavebních prací v roce 1942 do nich byli zavíráni zajatci z východní fronty. V táboře nedaleko Vísky u Jevička zemřelo v průběhu války 143 sovětských zajatců na tyfové infekce, jak napsali ve své publikaci Tomáš Janda a Václav Lídl.

D43 jako znovuzrození dálnice Vratislav-Vídeň

Po válce došlo v letech 1946-1947 k demontáži stavebních zařízení a odvezení stavebního materiálu z rozestavěné dálnice. Opuštěná staveniště začala zarůstat. Přesto jsou dokončené objekty a některé úseky dálnice dosud velmi zachovalé.

Ještě dnes můžeme v Brně-Bystrci vidět nedokončenou část dálničního náspu, která byla později upravená jako malý park, pilíř nedostavěného mostu pod Brněnskou přehradou či propustek pod nedokončeným dálničním náspem mezi Kníničkami a Rozdrojovicemi. Ulice Stará dálnice u sídliště Bystrc v Brně není nic jiného, než část nedostavěné dálnice Vratislav-Vídeň. Dálnice D52 jižně od Brna pak využívá čtyři dálniční mosty a původní zemní práce Hitlerovy dálnice.

Některé budoucí stavební projekty počítají s využitím základů vybudovaných nacistickým Německem pro výstavbu dálnice D43. Je pozoruhodné, že by po téměř 80 letech od svého dokončení mohly přeci jen sloužit svému původně zamýšlenému účelu. Pokud k tomu skutečně dojde, doufejme, že dálnice D43 přinejmenším dalších 80 let vydrží pevně stát.

http://domaci.eurozpravy.cz/