Bylo to prý nejhorší období Che Guevarova života. Nechtěl k nám. Odcestovat do střední Evropy na tak dlouhou dobu ho ale přesvědčila jen vidina několika týdnů strávených s milenkou.

Zároveň si revolucionář v komunistickém Československu od března do července 1966 léčil silné astma  I kvůli prošlým sovětským lékům na něj málem zemřel v africkém Kongu, kde se neúspěšně pokoušel o podobnou revoluci, jakou společně s Fidelem Castrem zorganizovali na Kubě. Podle vzpomínek jeho přátel se prý Che Guevara vydával na dlouhé procházky Prahou, zpravidla ale v doprovodu dvou osobních strážců. Znal dobře dílo Franze Kafky, oblíbil si i  Haškova Švejka a občas zašel do známé pivnice U Fleků. Jednou navštívil i kino Sevastopol, hlavní náplní jeho času ale bylo psaní.

 

V ČSSR se Che tajně ukrýval na jednom z konspiračních míst, která měla k dispozici 1.správa ministerstva vnitra – tehdejší československá rozvědka. Žil tu pod cizím jménem a s pozměněnou podobou. Obklopovali ho jen nejvěrnější přátelé „Che Guevarova“ vila, kterou dnes obrůstají vzrostlé stromy, už dávno státu nepatří, prodal ji v roce 1978. Současný majitel řekl, že o tom, kdo v jeho domě v šedesátých letech nejspíše přebýval, neměl ani tušení.

Pohled na dnes už přestavěnou Guevarovu vilu přes plot. Vpravo původní branka, kterou Argentinec vcházel do zahrady. Fakt, že na československém území Che Guevara v šedesátých letech pobýval, je veřejně známý poměrně dlouho. Přesné místo revolucionářova pobytu ale nikdo neznal. I historici si mysleli, že se Che ukrýval v jakési vile asi 20 kilometrů od Prahy směrem na Lidice. Bylo to ale nejspíše jinde – ve vesničce Ládví jižně od Prahy. Poprvé na to upozornil reportér Stanislav Motl. 

Výcvik agentky Tanji

Tamara Bunkeová, východoněmecká milenka Che Guevary.O revolucionářově pobytu v socialistické ČSSR pojednává španělsky psaná kniha s názvem Los Cuadernos de Praga (volně přeloženo Poznámky z Prahy či deníky z Prahy), kterou publikoval bývalý argentinský velvyslanec Abel Posse. Knihu musíme chápat především jako beletristickou; Posse sám přiznal, že ji sepsal na základě prostudování Che Guevarových zápisků, které se bohužel nedochovaly.

V kontextu Guevarovy návštěvy je zajímavý osud Che Guevarovy milenky Tamary Bunke, známé pod přezdívkou Tanja. O Argentince, dceři německo-židovských komunistických uprchlíků před Hitlerem, se zmiňuje svazek uložený v českém Archivu bezpečnostních složek.

Československá tajná služba se totiž starala o její výcvik, poskytla jí falešnou identitu a vyrobila cestovní pasy s nepravými vízy. Takzvanou instruktáž Tanja absolvovala v KB(konspiračním bytě, pozn. red.) jak 1. správa kódovala právě vilu v Ládví. První zmínka o přitažlivé černovlásce je z jara 1964. Východní Němka tehdy přiletěla do Prahy pod falešným jménem Marta Iriarte. Československé úřady nejprve netušily, co je zač. Právě ona byla důvodem, proč se Che neletěl z Konga léčit domů do Argentiny. Ve své vlasti by se navíc tou dobou už nemohl cítit bezpečně.

 

Argentinská levicová ikona svou pravou identitu během pobytu v ČSSR dokonale skrývala. Che si oholil si vousy a hlavu, nasadil dioptrické brýle. Přesto se bál. „Žili jsme trochu jako na trní. Málokdy jsme chodili ven, a když jsme šli, se soudruhem Josém Luisem jsme chodili do restaurací mimo město ,“ vzpomínal na pobyt v ČSSR Ulies Estrada, jeden z Che Guevarových tehdejších společníků.

I když se zdá, že se u nás Guevara měl jako v lázních, nevzpomínal na pobyt nejlépe. Abel Posse si zapsal, že pět měsíců ve východní Evropě byly pro revolucionáře temné období. „Všechno je tu nudné, šedivé a bez života,“ říkával podle Posseho o Praze Che Guevara. „Tohle není socialismus, ale jeho selhání. Celá Praha je jako místnost z Titaniku. Ze slavných časů revoluce tu nezbylo nic,“ povzdychl si revolucionář. Che opustil Československo 19. července 1966, měl u sebe urugayský pas na jméno Ramón Benitez. Odjel vlakem z Prahy do Vídně.

Společníkem mu byl kubánský přítel Pacho Fernández Montes de Oca, vydávající se za obchodníka z Ria de la Plata. V rakouské metropoli přesedli na vlak do švýcarské Ženevy a odtud do Curychu, aby poté odletěli přes Moskvu do Havany.