Člověk, který nemohl být zastřelen obyčejnou kulkou z bambitky, a ani po smrti se jeho mrtvola nerozložila. V. Machek v Etymologickém slovníku jej spojuje se slovem fest, jež vzniklo stažením z německého kugelfest = nezranitelný kulí. Souvisící též s gefroren, byl zván i zmrzlík.

Pověsti o něm se téměř bez výjimky soustřeďují do východních Čech, popřípadě západní Moravy. Mnoho z nich je situováno do dob třicetileté války. Fexta bylo možno zabít pouze skleněnou kulí (nebo kolíčkem, kterým se přivazují stromky). Narodí-li se děcko v plodovém obalu, má z něho být opatrně sňat, usušen a v dospělosti nošen pod levou paží, tak se údajně stane z člověka fext. Ostatně narodí-li se děcko takto obalené, je to známkou, že z něho fext bude. Po smrti fext neshnije, poněvadž má kolem sebe zvláštní tuhý obal. Podobný fext v obalu prý kdysi stával v kostnici v Dašicích. Někde byly chovány jen části fextů: tak v Kostelci u Heřmanova Městce jeho obrovská ruka, ve Vejvanovicích dětská ručička.

Na území východních Čech se vypráví mnoho strašidelných příhod s fexty, které jistě určitým způsobem vycházejí z reality (viz Dobré, Chotěborky, Honbice, Sebranice, Skuteč, Voletice, Jihlava) O fextovi se vypráví i ve Vamberku, kde jsou dodnes v kostelní kryptě k vidění mumifikované mrtvoly ze 17. a 18. století. Poznamenejme, že v některých sběrech regionálních pověstí se neprůhledné slovo fext nahrazuje přinejmenším velmi nepřesným kostlivcem (sborník Slavie).