Místa spojená v Čechách a na Moravě s rozprášeným církevním řádem templářů jsou stále navštěvovanější. Templáři zvedají turistům adrenalin v Jindřichově Hradci či na hradě Templštejn. Přijměte pozvánku na velikonoční výlet se záhadologem Arnoštem Vašíčkem, který se tajemným řádem léta zabývá.
Poklad templářů se hledá už více než 700 let. „Podobá se Atlantidě. Nikdo netuší, kde ho hledat,“ zve nás na tajuplné putování známý záhadolog Arnošt Vašíček, autor oblíbeného televizního seriálu Strážce duší. Zaručených tipů, kde hledat bohatství templářů, je prý mnoho po celé Evropě, hlavně ve Francii ale i na Kypru. „Jednotlivá místa jsou od sebe vzdálená tisíce kilometrů a téměř na každém z nich nacházíme indicie, že by právě tam mohl poklad být. Jedním z podezřelých je i hrad Veveří u Brna,“ vypráví Vašíček.
Pátrání na hradě Veveří
Hrad Veveří působí v březnové slotě nepřístupně, o Velikonocích jsou ale veřejnosti zpřístupněny všechny jeho prohlídkové okruhy. „Templáři na našem hradě nikdy nesídlili. Legenda, která to tvrdí, pochází až z 18. století. Pro přítomnost templářů není jediný důkaz, takže tu nelze najít ani řádový poklad,“ vítá nás kastelánka Lenka Florková. Zklamáno ale nejsme, Vašíček nás už předem upozorňoval, že pohled historiků je diametrálně odlišný od záhadologů. „Historikové neberou vážně třeba takzvaný Veverský rukopis, který templáře vícekrát jmenuje,“ oponuje Vašíček kastelánce. Na hrad Veveří dnes jezdí celé zájezdy „pátračů“, lidé zabývající se paralelními jevy tady nacházejí silně zářící pozitivní i negativní zóny.
Hrad Veveří ale není hlavním místem, kde Vašíček předpokládá možný nález pokladu. Popojít je třeba k blízké mariánské kapli. „Alfou a omegou v záhadě Veveří není samotný hrad, ale kaple Matky boží. Právě pod ní by se mohl nacházet vchod do podzemí,“ líčí. Podle legendy tady někdy v druhé 13. století vznikal rozsáhlý podzemní komplex se spoustou krypt a dokonalým bludištěm štol. „Ze širokého okolí sem byli poddaní přivážení se zavázanýma očima, aby ztratili orientaci v prostoru a nepamatovali si místo, kde museli skrýš budovat,“ tlumočí Vašíček dávnou pověst.
Jedna z největších záhad planety na jihu Čech
Dalším kultovním místem, který nesmí minout poutníci po templářských stopách, je gotický kostel svatého Jana Křtitele, jenž je součástí turistické prohlídky Muzeem Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci. „Výzdobu tohoto templářského kostela považuji za jednu z největších záhad naší planety,“ vážně říká Arnošt Vašíček. „Takové obrazce opravdu jinde na zeměkouli nenajdeme,“ dušuje se. Vašíčka fascinují především fresky s kombinacemi zrůdných lidských a zvířecích těl, nejvíce ho ale vzrušují obdélníky s nesourodými čarami, body a znaky. „Zřejmě jde o šifry,“ říká Vašíček. Některé z těchto šifer se dokonce pokusil vyluštit a odhaduje, že jedna z nich může naznačovat, že v tomto místě je skrýš.
A jsme opět u bájného templářského pokladu, ačkoliv odborníci jeho existenci popírají. „Z odborného hlediska jsou to nesmysly, kostel nikdy templářům nepatřil. Z pohledu ředitele muzea ale musím přiznat, že k nám tyhle legendy přivádějí řadu turistů,“ tvrdí historik Jaroslav Pikal, ředitel Muzea Jindřichohradecka. „Žádné hodnověrné prameny, které by templáře spojovaly s Jindřichovým Hradcem, neexistují,“ dodává. Uznává ovšem, že výmalba kostela sv. Jana Křtitele je velmi neobvyklá. Arnošt Vašíček ale na řeči ředitele muzea nedbá. V jindřichohradeckém chrámu by podle něho mohla být uložena i mystická templářská modla čili Bafomet. Vousatá hlava děsivého vzezření.
zdroj: tyden.cz