Snagov – Záhadný klášter na Drakulově hrobě

Nedaleko rumunského hlavního města je snagovské jezero a na něm malý ostrůvek. Po staletí na něm střeží pravoslavní mniši jedno z největších tajemství Rumunska – Drakulův hrob. Až do konce 19. století byl Vlad III. Dracula „jen“ rumunským národním hrdinou. Valašským knížetem, který několikrát dokázal ubránit malou zemi před invazí Osmanské říše i před rozpínavostí Habsburků.

Vládl nesmírně krutě a nesmírně efektivně. Říkalo se mu Tepes, neboli Napichovač. Už za jeho života o něm především němečtí kupci šířili pověsti o krutém netvorovi, který nemá nic jiného na práci než vymýšlet metody jak co nejbrutálnějším způsobem sprovodit ze světa domnělé i skutečné odpůrce.

Ve skutečnou legendu ale Drakulu proměnil až román Brama Stokera, který z Drakuly udělal krále všech upírů.

Skutečný Vlad Dracula padl v bitvě s Turky na přelomu let 1476 a 1477. Jeho hlavu prý odvezli naloženou v medu jako důkaz tureckému sultánovi. Drakulův hrob leží na snagovském ostrůvku ve stejnojmenném pravoslavném klášteře.

Drakulův hrob ale obestírá hned několik záhad. Podle jedné pověsti byl pohřben před vstupem do kostela, aby každý, kdo do kostela vstoupí, převzal část jeho hříchů. Náhrobní kámen má ale před oltářem.

Mezi světovými válkami proběhl archeologický výzkum, který v oficiálním hrobě odhalil jen roucho a zvířecí kosti. Hrob s lidskými ostatky byl údajně potvrzen u vstupu do kostela. Jenže veškeré důkazy o místu Drakulova posledního odpočinku zmizely v útrobách bukurešťského muzea mezi 30. léty minulého století a druhou světovou válkou. Veškeré stopy zmizely nenávratně.

Je tu ještě jedna teorie. Na balkánském poloostrově byla v té době častá praxe klamných hrobů, aby ty pravé nebyly vykradeny. Podle ní je skutečný Drakulův hrob před oltářem, ale hlouběji. K ověření této teorie ale pravděpodobně nikdy nedojde. Místní mniši jsou k jakýmkoliv turistům i archeologům velmi nepřátelští. Velmi neradi vidí jakékoliv focení a natáčení. Natočené video ze Snagova vzniklo tak trochu zázrakem.

Autor: Jaroslav Mareš