Ve vesnici Bohdašín, která se tajemně rozprostírá na východ od Náchoda, se už po staletí šeptá o pokladu ukrytém v útrobách stavení čp. 1. Toto stavení, které kdysi bývalo rušnou krčmou, nyní stojí opuštěné na kraji obce, kde se od dobrušské silnice odděluje stará cesta, vedoucí od temných hor k Novému Městu nad Metují.
Za oprýskanými zdmi a popraskanou podlahou se prý skrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty. Místní obyvatelé už dávno znají pověst, která hovoří o bohatém obchodníkovi z dávných dob, který zde v časech chaosu a válek ukryl své jmění před drancujícími vojsky. Ale poklad, jak se zdá, má vlastní vůli a zůstává nepolapitelný.
Po desetiletí přicházejí odvážlivci, každý doufá, že právě on prolomí záhadu a najde poklad.

Jedné bouřlivé noci se objevil cizinec, záhadný a mlčenlivý jako sama noc. Jeho oči žhnuly jako uhlíky a nesly v sobě něco neobyčejného, něco, co znepokojovalo. Tvrdil, že vlastní starobylou mapu vedoucí k pokladu. Vesničané se mu vysmívali, ale on, neoblomný, se vydal k tajemnému stavení.
Během noci bylo slyšet, jak pracuje. Zvuky kopání a šepotů vířily vzduchem. Ráno, když bouře ustala, po něm zbyly jen prázdné láhve a rozházené nástroje. Poklad však nebyl nalezen, ale cizinec zmizel beze stopy, jako by ho pohltila sama zem.
A tak stavení čp. 1 dál stojí na svém místě, obklopeno tajemnými šeptavými příběhy o pokladu, který přitahuje srdce dobrodruhů. Možná někdy někdo skutečně odhalí jeho tajemství, ale do té doby poklad Bohdašína zůstává jen legendou, ztracenou v hlubokých stínech času a záhadách noci.