Robert Hucko z Tajemných míst po stopách raket V2 (Usedom/Německo)

Cieľom môjho putovania po ostrove Usedom v Nemecku boli miesta, kde sa manipulovalo s raketami V2.

Najzaujímavejšie však boli pre mňa miesta skúšok rakiet. Takým je aj Prüfstand 13. Dobre zachovaná testovacia zakladňa v tvare kruhu, obohnaná bezpečnostnou násypovou stenou. Kruhová úprava terénu je poznateľná aj na Google earth a dobre ju rozoznávate aj priamo na mieste. Čo  neprehliadnete, sú stopy po bombardovaní. Aj po toľkých rokoch sú stále dobre viditeľné. Poznať na nich dokonalú prípravu britského letectva. Na fotografiách sú ako malé jazierka, či niekoľko za sebou.
Násypová stena je pekne čitateľná v teréne aj napriek hustému lesnému porastu.

Na najvýchodnejšom pobreží Baltického mora, kde ústi rieka Peene, bola vybudovaná kompletná infraštruktúra pre testovanie a zdokonaľovanie rakiet V2. Množstvo neúspešných vzletov pod dozorom Luftwaffe vykonal od roku 1939 do 1943 so svojim tímom Wernher von Braun. Konštruktér rakety, ktorá bola schopná letieť do vesmíru. Nemci však potrebovali v prvom rade účinnú zbraň. Takú, aká by úspešne zničila Londýn.

Je známe, že napriek neúspechom bola Braunom Hitlerovi odprezentovaná strela, ktorá ako prvá dokázala požadovane vzlietnuť. V tom čase bol Hitler znepokojený meškaním pri vývoji. Napriek úspešnej prezentácii bol dohľad nad projektom zverený veleniu SS. Spojenci ani netušili, že na severe Nemecka pripravujú smrtonosnú raketu. Informáciám od Poliakov, ktoré Briti dostávali, nevenovali dostatočnú pozornosť. Boli pre nich podivné, až neuveriteľné. Poliaci mylne označili raketu bezpilotným lietadlom. Kto však v tej dobe mohol niečo tušiť o raketách a vôbec vedieť ich správne pomenovať.
Nemci nakoniec poslali niekoľko rakiet a v Londýne museli natiahnuť ochranné siete, balony apod. inú ochranu v tom čase voči véčkam nepoznali. Podnikli prieskumné lety nad ostrovom, kde boli testovacie rampy určené informátormi a úspešne identifikovali ciele. Po zhodení dvetisíc ton bômb britským letectvom RAF na ciele v Peenemünde v auguste 1943 sa testovanie presunulo na viacero miest v Európe.

CZ

Cílem mého putování po ostrově Usedom v Německu byla místa, kde se různým způsobem manipulovalo s raketami V2.

Nejzajímavější však byly pro mě místa zkoušek raket. Takovým je i zkušební zařízení 13. Dobře zachovaná testovací základna ve tvaru kruhu, obehnána bezpečnostní násypového stěnou. Kruhová úprava terénu je poznatelná i na Google earth a dobře ji rozeznáváte i přímo na místě. Co nepřehlédnete, jsou stopy po bombardování. I po tolika letech jsou stále dobře viditelné. Je na nich znát  dokonalou přípravu britského letectva. Na fotografiích jsou jako malé jezírka, či několik za sebou. Násypová stěna je pěkně čitelná v terénu i přes hustému lesnímu porostu. Místo německé úřady úmyslně „znepřístupnili“ matoucími vyznačením hranic ptačí rezervace (místo leží mimo rezervaci a je beztrestně přístupné).

Na nejvýchodnějším pobřeží Baltského moře, kde ústí řeka Peene, byla vybudována kompletní infrastruktura pro testování a zdokonalování raket V2. Množství neúspěšných vzletů pod dozorem Luftwaffe provedl od roku 1939 do 1943 se svým týmem Wernher von Braun. Konstruktér rakety, která byla schopna letět do vesmíru. Němci však potřebovali v první řadě účinnou zbraň. Takovou, jaká by úspěšně zničila Londýn.

„Když jsem se jen tak mimochodem zmínil o tom, že hledám na pobřeží vhodné místo pro pokusnou stanici, navrhla mně matka Peenemünde. Děda tam ještě lovil divoké husy. Prohlédl jsem si místo i okolí a na první pohled jsem si je zamiloval,“ řekl po válce Braun.

Je známo, že navzdory neúspěchu byla Braunem Hitlerovi představeny střela, která jako první dokázala vzlétnout. V té době byl Hitler znepokojen zpožděním celého vývoje. Navzdory úspěšné prezentaci byl dohled nad projektem svěřen velení SS.
Spojenci ani netušili, že na severu Německa nacisté připravují smrtonosnou raketu. Informacím od Poláků, které Britové dostávali, nevěnovali dostatečnou pozornost. Byly pro ně podivné, až neuvěřitelné. Poláci mylně označili raketu jako bezpilotní letadlo. Kdo však v té době mohl něco tušit o raketách a vůbec umět je správně pojmenovat. První balistická raketa světa udeřila na Londýn v noci na osmého září 1944, vylétla z Haagu. Jméno V-2 jí dal osobně mistr a ministr propagandy Josef Goebbels. Ten totiž raketu A-4 překřtil na Vergeltungswaffe 2 (zbraň odvety číslo 2) – tedy V-2. . V hlavách nacistických vědců byly připraveny i další verze raket. Jako V-3 Němci označovali obří dělo s velkým dostřelem. K jeho dokončení však nikdy nedošlo, na tehdejší dobu převratný systém nebylo naštěstí možné se soudobou technikou uskutečnit. První raketa V-2, která na Londýn dopadla v noci ze sedmého na osmého září, 

Britové podnikli tedy tajné průzkumné lety nad ostrovem, kde byly testovací rampy určeny informátory a úspěšně identifikovali cíle. Po shození dva tisíce tun bomb britským letectvem RAF na cíle v Peenemünde v srpnu 1943 se testování přesunulo na několik míst v Evropě.

text a foto: Robert Hucko

Prüfstand 13, Peenemünde, Nemecko

 

 

 

 

Dr. Wernher Magnus Maximilian Freiherr von Braun,

byl konstruktér německých a později amerických raket. Zkonstruoval kromě jiných raketu V-2, kterou Německo ostřelovalo Londýn, či Saturn V, který vynesl první lidi k Měsíci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *