Pohádkový hrad, který si oblíbil Himmler

Bouzov, jeden z nejhezčích moravských hradů, si zamilovali turisté i režiséři pohádek. Jeho kouzlu podlehl také říšský vedoucí SS Heinrich Himmler. „Pohádky“ v jeho podání ale byly velmi ponuré a plné krve. Hrad leží mezi Olomoucí a Zábřehem, asi osm kilometrů od Mohelnice. Než se k hradu přiblížíte na dohled, párkrát se vám v lesích ztratí, aby se znenadání vynořil na kopečku přímo před vámi. Vypadá jako filmová kulisa, i proto sem kromě turistů míří hodně svatebčanů, kteří tu svoji novomanželskou pohádku chtějí zahájit právě zde.

Hrad jako z pohádky

Po krátké seriózní exkurzi po pokojích, absolvované v nezbytných pantoflích, to potom průvodkyně na hradním nádvoří konečně „rozbalí“. „K téhle věži letěl Jíra za svou Jasněnkou,“ natahuje ruku směrem k Hlásce. Někdo s úžasem zírá, ti informovanější trousí moudra typu „Já to přece říkal“. Každopádně to většinou zabere i na nudící se dorost. Bouzov působí natolik pohádkově, že se tu filmaři o natáčení doslova perou. Kromě Jasněnky se hrad objevil v celé řadě dalších pohádek a filmů, jako je například O medvědu Ondřejovi, Kopretiny pro zámeckou paní, Navrácená krása, Třetí sudička, Princezna Fantaghiro, ale třeba i Mladý Indiana Jones či Arabela.

Bouzov založil Búz z Búzova počátkem 14. století. V té době to byl spíše nevýznamný hrádek. Význam získal až později, když v roce 1396 přešel do držení Heralta z Kunštátu. K pánům z Kunštátu totiž patřil i Viktorin Boček, otec Jiřího z Poděbrad, který na hradě často pobýval. Historikové se domnívají, že český král se narodil právě zde. Kunštátští vlastnili i nedaleké Loštice, proslulé výrobou tvarůžků. Hrad měl v majetku řadu okolních vsí a střežil i obchodní stezku z Olomouce do Prahy. Po třicetileté válce, během níž ho švédská vojska hodně poničila, začal Bouzov chátrat. Hrad v rozvalinách koupil roku 1696 řád německých rytířů. Sice měl sloužit jako řádový hrad, ale majitelé, usazení hlavně v Bruntále a Dlouhé Loučce, se o majetek moc nestarali. Záchrana přišla až koupí hradu velmistrem řádu Evženem Habsburským, který z něj chtěl zbudovat reprezentační sídlo Přestavba začala roku 1895 pod vedením architekta von Hauberrisera, trvala 15 let a stála asi 20 milionů zlatých. Výsledek je patrný dodnes. Hrad dostal ráz německého hradu, červeno-bílé okenice značí habsburskou příslušnost. Podobnou stavbu u nás nenajdeme. Po státním převratu byl hrad Řádu konfiskován.

Dne 4. listopadu 1918 obsadilo československé vojsko hrad. Tento akt byl vyvolán tím, že vnitřní zařízení hradu patřilo arcivévodovi Evženovi Habsburskému a po rozpadu monarchie byl majetek Habsburků v novém státě konfiskován. Československé vojsko hrad opouští až v roce 1923, k čemuž přispělo dobrovolné odstoupení arcivévody Evžena z funkce velmistra Řádu německých rytířů a rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu, který stanovil, že Řád je mezinárodní duchovní a charitativní instituce a tudíž jeho majetek nepodléhá konfiskaci. Řád Evženův majetek a inventář později odkoupil od československého státu zpět tak, aby sbírky zůstaly v celku uchovány. Řádu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, v průběhu druhé světové války byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Německého řádu o navrácení hradu nebyly prozatím úspěšné.

Himmler byl posedlý mystikou

Bouzov byl v majetku řádu až do roku 1939. Po nástupu nacistů ho paradoxně Němci sebrali Němcům. Nacisté řád rozpustili, majetek zabavili. Říšský vedoucí SS Heinrich Himmler se do Bouzova zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů černého řádu SS. Koncem války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Nacisté obec vypálili 5. května 1945. V 90. letech probíhal vleklý soudní spor německého rytířského řádu o navrácení Bouzova, zkoumalo se, zda rytíři byli, či nebyli nacisté. Spor skončil pro rytíře neúspěšně. Zdi hradu ale nezažily jen pohádkové pobíhání vesele natvrdlých princů a rozjívených princezen. Pro svůj germánský vzhled si Bouzov v roce 2004 zahrál i ve filmu NAPOLA (Nationalpolitische Erziehungsanstal), což byl název ústavů vychovávajících německou mládež k nacismu. Bouzov evokoval řádové hrady, na nichž za svitu pochodní, dunění bubnů a v historických kostýmech předváděli nacisté své rituály.

Trojský kůň v podhradí a závěr u Coufalů

Ještě než pláchnete z Bouzova třeba do Javoříčských jeskyní nebo do zámku v Náměšti na Hané, zastavte se v podhradí. Je tu velký zábavní areál s přenáramnou atrakcí, patnáct metrů vysokou dřevěnou replikou Trojského koně, v hlavě je rozhledna.V amfiteátru se pořádají různé ukázky středověkých řemesel, jsou zde repliky starých zbraní, obléhacích strojů. Můžete si i zastřílet z luku nebo flobertky. Cestou z výletu doporučujeme zastavit se v Lošticích. Na náměstí v poetické hospodě U Coufalů si můžete dát různé tvarůžkové speciality, mezi nimi i originální pohár s tvarůžky a borůvkami. Pokud jste jen trochu příznivci zkvašeného mléka a při rozbalení syrečků, jimž tu říkají tvargle, si hned neucpáváte nos, opravdu si pochutnáte.

Přes ulici pak stojí výrobna, prodejna a muzeum. Pokud jste dodnes měli tvargli za cosi okrajového, po návštěvě Loštic zjistíte, jaká je to kulinářská specialita.

Vstupné 120 Kč/ 80 Kč

Více o hradě zde 

MAPA