Panenský Týnec, magické místo s léčivou energií

Mezi nejpozoruhodnější a nejmystičtější místa v Čechách rozhodně patří gotický chrám v Panenském Týnci na Lounsku. Ač ho středověcí stavitelé nikdy nedostavěli, přesto k němu dnes přijíždějí plné autobusy. Turisty sem táhne jediné: pozitivní energie, kterým tohle místo překypuje! Lidé odsud zpravidla odcházejí s dobrou náladou a úsměvem na rtech!

Ne nadarmo je Panenský Týnec již dlouhá desetiletí vyhledávaným místempsychotroniků, léčitelů a spiritistů. Řada odborníků se pokoušela energii místa, které tak zázračně uzdravuje, změřit. Známý psychotronik Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu nejsilnější pozitivní zónu označovanou číslem 8. Pobyt v ní dokáže lidem navodit dobrou náladu, rozpustit deprese, dodat elán i sebevědomí! Alternativní lékaři doporučují dlouhodobý pobyt nebo častější návštěvy  v ruinách kostela hlavně lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a všelijakých úrazech hlavy. 

Jak se zdá, Žerotínové, kteří se ve 14. století rozhodli chrám v Panenském Týnci vybudovat, si jeho místo nevybrali jen tak náhodou. Středověcí stavitelé se na rozdíl od těch dnešních zajímali o působení zemských a kosmických energií. Má se za to, že kostel stavěla slavná huť Petra Parléře, která po sobě zanechala takové skvosty jakoKarlův most nebo Chrám Svatého Víta v Praze. Tajemno místa ovšem podtrhují ještě další středověké celebrity: svatá Anežka a rytíř Plichta! Ten druhý jmenovaný byl synem Habarta ze Žerotína, jenž v roce 1280 postavil pro svatou Anežku v Panenském Týnci ženský klášter. Chtěl tím poděkovat české patronce za to, že údajně zbavila jeho manželku neplodnosti. V Anežském klášteře v Praze totiž jeho žena přitiskla svůj bok k boku svaté Anežky a tenhle dotyk ji prý uzdravil! Vzhledem k tomu, že Anežka zemřela v roce 1282, je možné, že klášterosobně navštívila. Místní také věří, že tu leží její ostatky, po kterých dosud marně pátrali archeologové v Praze.

800px-Katedrála,_Panenský_Týnec

„Když husité táhli do Prahy, tak údajně klášter tady v Panenském Týnci vypálili. Jenže Žerotínové byli s husity zadobře. Ten klášter opravili a z Prahy se sem jeptišky přesunuly,“ uvedl bývalý starosta Panenského Týnce Václav Švajcr. Podle něj si pražské klarisky do Týnce s sebou vzali i ostatky svaté Anežky a ukryli je v Panenském Týnci. Zvláštní je, že je zde dosud nikdo nehledal. Podle Švajcra se může klíč k tajemství nacházet kdesi v podzemní únikové chodbě. Právě tam prý mohly klariskyukrýt po zrušení kláštera v roce 1782 své poklady: například tajný recept na výrobu kdysi tak oblíbených „kapek Sv. Anežky“, anebo historické knihy a dokumenty, v nichž by mohla být i zmínka o tajném hrobě české patronky.

Podle psychotronika Brázdy v místě kláštera dodnes prodlévá také duch Plichty ze Žerotína. Tomuto slavnému bojovníku ve službách českého krále Jana Lucemburského se obvykle přisuzuje zdejší chrámová stavba. Ze zamýšleného monumentálního chrámu s půdorysem ve tvaru kříže však zbylo pouhé torzo. Plichta padl v roce 1322 v bitvě u Mühldorfu  a po něm už ve stavbě nikdo nepokračoval. Jen slavný rytíř, jako byl Plichta, si mohl takto nákladnou stavbu dovolit, neboť ve válečných taženích a na rytířských turnajích vydělával na tu dobu velké peníze!

Panencký_Týnec_-_panoramio_(1)

„Jan Lucemburský ho tu byl pochovávat,“ podotkl Václav Švajcr a dodal: „Tady jižně, jak je strom, tak tam byla kaple Nejsvětější trojice, kde byla hrobka Žerotínů a abatyší a tam byl pochován. Jan Lucemburský byl pochovávat svého nejlepšího bojovníka!“ 

Dnes prý jeho duch chrání klášter od nekalých úmyslů lidí, které by snad napadlo zneužít prostorů kostela k neduchovním aktivitám. Snad i proto je dnes chrám spíšemístem tichých kontemplací. Nedivte se, když tu narazíte na lidi sedící se zkříženýma nohama a zavřenýma očima. Čerpají tu pozitivní energii a věří ve své uzdravení. 

MAPA ZDE