Záhadný zámek v Košátkách

Tajemný zámek Košátky, staré šlechtické sídlo, které náleželo dlouhá léta Kolowratům, stojí jistě za pozornost milovníků záhad a paranormálních jevů. Košátky naleznete kousek nedaleko Kropáčové Vrutice. Co se zde vlastně děje? Musím říci, že zámek Košátky považuji osobně za jedno z velice tajemných míst a také, dáli se to tak říci, i za jedno z nejstrašidelnějších u nás.

Základem zámku je mohutná gotická věžovitá tvrz s takzvanou lucernou z 1. poloviny 15. století, postavená pány z Weitmile. Střední zámecká věž je prastará stavba se zdmi skoro dva metry tlustými, neboť Košátky byly kdysi tvrzí onoho typu, který je u nás dosti vzácný. Poněvadž hrad stál na rovině, byl chráněn ze všech stran vodním příkopem.

Byl jsem překvapen, když jsem po své návštěvě tohoto sídla cítil na různých místech přítomnost astrálních bytostí. Ale v podobných budovách je to běžné, a tak jsem to nějak neřešil. Stalo se to v létě, první noc, co jsem přespal ve věži v jedné z komnat, jsem se probudil a slyšel jsem na zdi, přímo u své hlavy, jako by někdo třel o zeď novinami. Nic dalšího se však již neudálo, a tak jsem se obrátil na bok a spal dál. Později jsem zjistil, že tento zvuk je zde slyšet častěji a to dokonce i ve dne na různých místech objektu.

Košátky,_cesta_k_zámkuJeště za dob rodu Kolowratů však ve věži býval archiv dokumentů, zvaný listovna. Snad tam některý astrál listoval ve starých aktech. Je totiž běžné, že astrální bytosti, které se za života zabývají intenzivně, dlouhá léta a se zájmem jistou prací, pokračují v tom i po své smrti. Z onoho pokoje ve věži vede do prvního patra pravého zámeckého křídla schodiště. Je úzké a točité a schody jsou dřevěné. Na tomto schodišti je možné slyšet občas velkou ránu, jako by někdo dupl velkou silou, nebo něčím udeřil o schodiště. Když jsem to zaslechl, vyběhl jsem z pokoje, nikdo tam však nebyl. Po krátké době se však stalo něco mnohem zajímavějšího.

Probudil jsem se zhruba kolem jedné ráno a tu jsem spatřil, ač byla tma, stát u postele ženskou postavu v černém oděvu s bílým širokým límcem, jaké nosily ženy ve středověku. Byla asi pětačtyřicetiletá, střední výšky a dost silná. Výraz jejího obličeje se nedal přesně určit, ale přesto jsem vytušil a vycítil jisté utrpení. Něco mi říkala, ale já jí nerozuměl. Netušil jsem, co mi chce, a tak jsem ji v duchu požádal, aby odešla, že se za ni budu modlit. Zhruba po hodině se žena zjevila v pokoji znovu a tentokrát jsem rozuměl mnohem lépe tomu, co mí říkala, mimo jiné mi sdělila své jméno – Luisa Cambonová. To, co mi dále řekla, bylo velice zvláštní a je určeno jen několika málo lidem jako forma poselství. Proto je neprozrazuji.

Připomínám, že ducha oné černé paní vidělo na Košátkách již více lidí. Duch šlechtičny bloudí v komnatách zámku stále a prý je někdy slyšet v noci kroky nebo šustění šatů, otevírání dveří a pod. Ostatně na zámku v Košátkách jsou stále i jiné bytosti, které se projevují ale méně nápadně. Většina těchto jevů se soustřeďuje na chodby a pokoje v pravém křídle, směrem k bývalé bažantnici.

Jak je patrno, zámek v Košátkách je místem zvláštních jevů a událostí. Rád bych připomenul ještě další událost. Nedaleko železniční trati vede silnice, je to kousek od zámku. Cesta míří k Hornímu Slivnu a i zde se děje něco prazvláštního. Několik místních lidí mi potvrdilo, že zde spatřili stát postavu a občas se jim i stalo, jako by jim kdosi strhl řízení auta či kola a došlo zde k několika nehodám. Postava byla prý oblečená jak ze starých dob. Někteří lidé si myslí, že je to místo očarované a prokleté.
Před zámkem je veliké hospodářské nádvoří. Na jeho západní straně je první brána se zbytky padacího mostu. Právě proti staré věži na prvním nádvoří je opuštěná zahrada, uprostřed které stojí velmi staré sousoší Panny Marie se sv. Janem Nepomuckým a sv. Václavem. Bylo zhotoveno roku 1609.

800px-Košátky,_od_zastávky_k_zámku_(02)

Podle lidového podání musela u této sochy vždy svítit věčná lampička. Když nesvítila, bylo slyšet od sochy v noci dětský pláč. Proto jsem se tam v noci vydal na procházku, hnán napjatou zvědavostí. Když jsem přicházel k sousoší, spatřil jsem tam sedět malé dítě v bílé košilce. Bylo vidět zcela zřetelně. Nedaleko začal výt pes a když jsem se rozeběhl k soše za dítětem, náhle se rozplynulo. Proto jsem zapálil svíčku a za duši nešťastného dítěte se pomodlil, aby nalezlo klid.

Nesmím zapomenout ani na přízrak, který se zjevuje u silnice od zámku směrem na Kojovice. Prý se zde zjevuje přízrak ženy v bílém, snad může jít o jeptišku. Tato bytost se zjevuje i na zámku. Postava, podobná prostěradlu, se blíží po chodbách a pokojích a zvedá ruce a uklání se. Osobně se domnívám, že se jednalo o ducha dávně kněžky, protože v okolí zámku býval posvátný háj našich pohanských předků.

Rád bych ještě připomenul, že tento přízrak se zjevuje i u sochy sv. Jana Nepomuckého. Ta se nachází u zámeckého areálu a byla zhotovena roku 1610.

Milan Doležal

MAPA MÍSTA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *